Když jsem minule psala, že dám Patrikovi Hartlovi ještě "šanci" a přečtu si jeho další knihu, opravdu jsem slib dodržela a jsem za to ráda. Okamžiky štěstí bylo příjemné čtení, které bych si klidně ještě zopakovala.

Kniha, o které vám chci dnes napsat, není jen tak nějaký román, je to totiž dokonce dvojromán. Z jedné strany na vás čeká přes 250 stran vyprávění o Jáchymovi, který právě studuje gymnázium. Z druhé strany můžete začít číst o Jáchymově sestře Veronice, která se chystá na vysokou školu.

Oba příběhy začínají naprosto nevinně. To ale netrvá moc dlouho, protože brzy sourozence čeká velká životní zkouška. Přichází totiž o oba rodiče najednou a musí se postavit na vlastní nohy.

Kromě dvou hlavních hrdinů se do děje prolínají příběhy i dalších lidí, kteří se ocitají v blízkosti právě Jáchyma a Veroniky.

Děj nás nakonec provede dokonce několika roky, kdy se naši hrdinové různě rozvíjí.

Čtení bylo poutavé, chvílemi dokonce velmi napínavé. Řekla bych, že děj se ani chvíli nějak složitě nevlekl a autor nám předal přesně to, co měl.

Během čtení si čtenář uvědomuje, co je pro něj důležité a snaží se třeba sám hledat svoje okamžiky štěstí. Mě kniha hodně nutila přemýšlet nad svým životem a během všech těch problémů, kterými si postavy prošli, jsem si říkala, že život je sice komplikovaný a ještě určitě komplikovaný bude, ale starosti má každý z nás a člověk se s tím prostě musí vypořádat.

Kniha mi také dodala naději, že i když se mi v životě zrovna nebude dařit, brzy se to zase změní k lepšímu.

Myslím, že autor nám v knize předal takové malé poselství, pobavil nás a donutil nás nad životem přemýšlet. Navíc obdivuji, jak dobře dokázal oba romány prolnout.

Já osobně si tedy oblíbila spíše příběh Jáchyma, ale nakonec mě více dojal příběh Veroniky. Takže se určitě vyplatí, přečíst si oba romány.

Knihu doporučuji a těším se, až si od autora přečtu ještě Malý pražský erotikon.