Vítám vás u článku, který je něco mezi recenzí a polemizováním o antistresových omalovánkách. :)

Nejspíš už každý zaregistroval nový "fenomén" antistresových omalovánek. Když přijdete do knihkupectví, najdete jich tam plné stojany. Výběr je opravdu veliký.
Nedávno jsem byla s kamarádkou v knihkupectví právě pro takové omalovánky. Chtěla jednu pro sebe, nejlíp s mandaly, druhou pro sestru, s Harry Potterem nebo Hrou o trůny, a jednu pro mamku, s velkými obrázky, aby na to dobře viděla. Dalším kritériem byla třeba i cena.
A musím říct, vybere si opravdu každý. Byla jsem jak v ráji. A tak jsem si nakonec i já jedny omalovánky koupila.
Nemůžu přímo říct, že by to od stresu pomáhalo, ale je pravda, že se cítím klidněji a lépe. Ale to je podle mě pokaždé, když si člověk něco kreslí a vyrábí.
Moje teorie tedy je, že jakékoliv kreslení, malování nebo vytváření nějakého umění člověka zklidní a dodá mu příjemný pocit. Ale pokud nám to kreslení zrovna nejde, jsme spíše mrzutí, protivní a naštvaní.
A proto tu jsou nejspíš právě omalovánky, na těch není moc co zkazit, prostě jen vybarvujeme. A přitom prohlížení a vymalovávání těch nádherných obrázků prostě musíme mít dobrou náladu.
Za mě tedy doporučuj. Ale zároveň si říkám, jaktože se z toho stal najednou takový trend, když si vlastně každý z nás omalovával už od dětství, a nikdy to nikomu nepřišlo tak "awesome" ?