Spouštění filmu do kin mělo opravdu skvělé načasování. Pokud někdo neví co na Valentýna, Deadpool má v sobě romantiky tak akorát, aby jste do kina mohli jít se svojí polovičkou, i s přáteli, i sami. Film totiž není taková ta typická romantika, jak ji známe. Už od titulků oplývá svérázným až neurvalým humorem. Je tu pár ironicky vtipných hlášek a scén. Deadpool mluví často přímo k divákům, což je v několika chvílích také celkem komické. Nechybí tu ani pár krvavých okamžiků a trochu víc bolesti. A těšit se můžete i na závěrečnou bitvu, která mě osobně opravdu bavila.
Musím pochválit příběh, který byl sice trochu předvídatelný, ale bavil mě. Jako správná parodie se hlavní hrdina sice zamiluje, ale do striptérky. A jako správná romantika se hrdina pro svou milou obětuje.
Místy byl film tak kontrastní, že jsem z kina odcházela se smíšenými pocity. Říkala jsem si, jestli snaha tvůrců udělat z filmu něco extra, nepřetekla v trapnost. A nebo jestli byl film tak nenuceně točen jako obyčejný biják tohoto žánru, že byl nakonec tolik fenomenální. Cestou z kina jsem znovu přemítala, co jsem na plátně viděla. Znovu mě rozesmál železný muž s ruským přízvukem, to proč měl Deadpool červený kostým nebo indický taxikář. No a došla jsem k závěru, že i když na mě film působil velmi rozpačitě, postupem času ve mě naplnil pocit skvělého filmového zážitku.


Zdroj obrázku: http://www.superherohype.com/features/357517-from-the-set-of-the-deadpool-movie