Před pár dny jsem dočetla knihu Nebe je všude od autorky Jandy Nelsonové.
Chtěla jsem si dojmy z tohoto 320-ti stránkového čtení nechat pár dní uležet v hlavě, než na ni napíšu svůj názor. Nejprve jsem totiž chtěla napsat něco ve smyslu: "Kniha byla úplně o ničem,..."
Nakonec jsem po asi 200 stránkách čtení trochu změnila názor, ale pojďme si to říct od začátku. :)
Abych to upřesnila, knížka je o sedmnáctileté Lennie. Té umřela starší sestra a ještě k tomu téměř nepoznala svoji matku, která někam odcestovala.
Hlavní záměr autorky a účel celé knihy tedy nejspíš je, přemýšlet nad životem, klást si otázky a všechno se to ubírá až poeticky. Většinou u každé kapitoly byl nějaký text, napsaný například na "obalu od bonbónu", kde Lennie psala, jak se cítí, nebo co se jí honí hlavou.
Pochopila jsem, nebo jsem aspoň ze začátku doufala, že to mají být básničky. Já tedy nejsem odborník, ale nejmíň tucet různých básní od různých autorů jsem přečetla, a myslím si že s těmi básničkami, které jsou v Nebe je všude autorka šlápla hodně vedle. Neviděla jsem tedy originál, proto nevím, jestli smysl básniček a různých textíků nezničil překlad, ale tak či tak jim dávám palec dolů. Celou dobu jsem nevěděla, jestli bude potřeba tyto úryvky číst, pro nějaké větší pochopení samotné Lennie, a tak jsem se je snažila číst, ale pokud se pro tuto knihu rozhodnete, a také se vám nebudou líbit, nemusíte je číst.
Na druhou stranu mi přišlo ale vnímání některých těch věcí o životě, lásce, rodině,... moc do hloubky na to, aby to bavilo třeba třináctiletou holku.
Abychom se ale přesunuli i k tomu lepšímu,... Po první půlce jsem měla možnost strávit s knížkou čtyři nerušené hodiny. Tím myslím bez okolních vlivů, jako je počítač a podobně.
Tím jsem došla k závěru, že musíte této knize dát opravdu hodně prostoru a ponořit se do ní. Sžít se z vypravěčkou a zamyslet se nad jejími pocity. Potom vám kniha dá možná i něco víc než zaplnění volného času čtením.
Myslím si ale, že to tak u většiny čtenářů nefunguje, a že od knížky čekají spíše jenom pobavení. A když chtějí něco víc, sáhnou po nějaké klasice.
Ještě bych chtěly dodat, že když už jsem se konečně ponořila do děje, čekala jsem, co bude dál. Prostě nějaký šílený zvrat, jako to před koncem knížek bývá. Nakonec jsem se ale nedočkala a to mi zkazilo dobrý dojem knížky, který jsem během druhé půlky čtení nabila.
Celé bych to shrnula jako takový naivní romantický příběh s nádechem myšlenek dospělých lidí v nelehkých životních situacích.
Byla bych opravdu ráda, kdyby mi někdo napsal svůj názor, pokud danou knihu četl. Mám totiž pocit že jsem jediná komu se moc nelíbila. I proto bych chtěla dodat, že tohle je pouze můj názor. Nejsem žádný odborník... Vždy je lepší si přečíst názorů více. :)
- 18:11
- 0 Comments
